Správné rozhodnutí - 8. kapitola

6. listopadu 2011 v 16:23 | LuCc |  Správné rozhodnutí
Ahojky,
mnohokrát Vám děkuji za nádherné komentáře. Vím, tentokrát jsem si dala s další kapitolou na čas ale tak znáte to… škola, kamarádi a prostě hromada věcí co člověk musí stíhat.
Tuto kapitolu bych chtěla věnovat Kristýně, která mi pomohla s rozcestníkama. Bez ní bych se s nimi trápila jakou dobu. Takže mnohokrát, ti děkuji=).
Doufám, že se Vám tato kapitola bude líbit a doufám, že děj bude aspoň trochu nepředvídatelný.
Tak to je asi vše, co jsem chtěla x), přeju příjemné počteníčko.
Vaše LuCc =)




8. kapitola


"Normálně je mi toho hada líto." promluvil Ron. Hermiona si ani neuvědomila, že celou tu scénu pozoruje. Nechápavě se na něj podívala.

"Evidentně si mu neudělala nic dobrýho, že by zlomila srdce? Vyvolala v něm falešnou naději? Jo na to si dobrá." řekl nenávistně Ron a odešel také pryč.

"Falešnou naději? Pokud vím tak s Ronem jsem byla vždycky jenom kamarádka." podívala se na Harryho.

"Neřeš ho, potřebuje čas." povzbudivě se na ní usmál a ona s velkou nechutí dojedla oběd.

"Měla bych si s ním promluvit." řekla Hermiona když vycházela s Harrym z Velké síně.

" S kým?" zeptal se jí.

" No vlastně s oběma." povzdechla si.

"Víš, kde je najdeš?"

"Ne nevím, teda vlastně si myslím, kde by mohl být Draco ale Ron? No nic já jdu." usmála se na něj zoufale a zamířila do astronomické věže.

Pomalu otevřela dveře a k její smůle zjistila, že je prázdná. Není tady, povzdechla si. Ještě knihovna anebo jezero. A zamířila nejprve do knihovny, tam ovšem taky nebyl a tak se vydala k jezeru. Když k němu došla, zjistila, že tam taky není. Zoufale si sedla k jejímu oblíbenému stromu a dívala se do dáli.

"Proč se tváříš tak nešťastně?" ozvalo se vedle ní. Věděla moc dobře, komu ten hlas patří, ale stejně se chtěla ujistit, že se nemýlí a tak se na něj otočila.

"Hledala jsem tě." řekla potichu.

"Já vím." řekl tím svým arogantním hlasem. Hermiona jen tázavě zvedla obočí. Stál vedle ní, ruce v kapsách a ve tváři ledový výraz. Výraz, který moc dobře znala a, který tak nesnášela. Draco ho nasazoval vždy, když nechtěl, aby lidé v jeho okolí poznali, co zrovna cítí. Ale co před ní tají?

"Proč si mě hledala?" zeptal se pořád tím samým tónem a Hermiona si začala myslet, že je všechno ztracené.

"Sedni si." řekla mu.

"Proč?" zeptal se pohrdavě.

"Protože s tebou asi chci mluvit." prskla na něj vytočeně.

"Já si myslím, že spolu nemáme o čem mluvit. To co se stalo, byla blbost. Bohužel se to stalo a už s tím nic nenaděláme, ale můžeme dělat, že se to nikdy nestalo. Byl bych ti vděčný, kdyby si to nikde nerozhlašovala." řekl tím jeho pohrdavým tónem a Hermiona nechtěla věřit tomu, co zrovna řekl. Otočil se a chtěl odejít ale to se Hermiona prudce zvedla a zatavila ho.

"Počkej, co tím myslíš?" zeptala se ho s bolestí v hlase. Když už se s tím srovnala a chtěla mu říct, že to spolu zvládnout, že ho opravdu chce a asi i Miluje tak on uteče?

"Prostě to byl jen alkohol." řekl a odcházel.

"Nevěřím ti." vypadlo z ní a on to zaslechl a ještě jednou se otočil.

"To si byl pod vlivem alkoholu každý předešlý den? A co dnešní ráno?" začínala se jí pomalu zmocňovat hysterie.

"To si mi dala značně najevo, že to nic nebylo, že to pro tebe nic neznamenalo." řekl chladně.

"Cože? Potřebovala jsem si to srovnat v hlavě. Ale myslím to, jak si mě hladil, než jsem se vzbudila, jak si mě políbil. To se vymluvíš na co?" zlomil se jí hlas.

Draco se na ni díval. Díval se na to, jak jí ubližuje, ale věděl, že je to tak lepší a hlavně pro ni. Miluje ji, a proto ji nechá být. Zbaběle od ní uteče a už nikdy se jí nebude moct podívat do očí. Nemohl jí odpovědět a ani neuměl. Musí prostě odejít. Bez odpovědi se otočil a odešel. Slyšel, jak se rozvzlykala a rvalo mu to srdce.

"Proč?" zaslechl ještě její tichá slova, ale šel dál. U hradu potkal Pottera.

"Je u jezera, měl by si za ní jít." řekl nepřítomně a pokračoval v cestě.

Harry vůbec nechápal, co to má znamenat, ale šel k jezeru. Když došel k jezeru, zjistil, že Hermiona sedí u jejího oblíbeného stromu a pláče. Sedl si vedle ní a obejmul jí. Ještě chvíli plakala a pak mu všechno pověděla.

Harry tušil, že je v tom něco víc. Poslední dny si všímal moc dobře jak Malfoy po Hermioně kouká a poznal, že to jsou zamilované pohledy a že v tom lítá až po uši, tak proč tohle dělá? Nechtělo se mu věřit, že by si celou dobu s Hermionou jenom hrál. Přeci i Malfoy musí mít nějaké city.

Odvedl Hermionu do pokoje a šel do velké síně. Cestou potkal Ginny a tak jí všechno řekl.

" To je divný, to vůbec nedává smysl." řekla Ginny a tím potvrdila jeho domněnku. Pozorovali Malfoe jak se vrtá v jídle. Ani se Zabinim nekomunikoval a to bylo co říct. Zabini se na něj podíval a jim bylo jasný, že si musí promluvit. Harry nepatrně kývl a Zabini taky.

Po večeři se sešli před Velkou síní.

"Co mu udělala?" rozčiloval se Zabiny, když procházeli bradavickými chodbami.

"Ona jemu? Spíš on jí!" zavrčela Ginny. Harry mu všechno řekl a Zabini na něj vyvalil oči.

"To si děláš srandu ne? Vždyť ještě ráno měl depku, že ho asi nebude chtít, že si to rozmyslela a teď udělal pravej opak? I když pravda je, že mu přišla nějaká sova a on byl po přečtení toho dopisu nějakej divnej a pak někam zmizel." všichni tři přemýšlely nad tím, co v tom dopise mohlo být.

Harrymu přišla představa Malfoe v depce a ještě kvůli Hermioně strašně vtipná. Znal ho jen s jeho ledouvou tváří. Hermiona mu vyprávěla jaký doopravdy je, ale jemu to pořád přišlo jako nějaký špatný vtip. Vždyť to byl Malfoy. Malfoovi nikdy nedávají najevo svoje pocity.

Jak tak bloudili chodbami, nedávali si pozor, najednou se před nimi objevil sám Draco. Všichni tři ztuhnuli na místě.

"Proč jsem si jen myslel, že to nenecháte jen tak být?" zavrčel na ně a z jeho očí šlehali blesky.

"Protože se chováš jako idiot." vpálil mu do obličeje Zabiny a tím dost Harryho s Ginny překvapil.

"Vůbec nevíte o co tu de, tak se do toho laskavě nepleťte." křičel na ně Draco.

"Tak nám to řekni." řekla tiše Ginny. Jak mu tahle situace přišla absurdní. Svěřovat se Potterovi a Weasleové.

"Ani si nedokážeš představit, jak si jí ublížil." pokračoval Potter.

"Radši jí takhle ublížím klidně milionkrát, než aby kuli mě zemřela." zakřičel Draco dopáleně.

Tak hrozně ho vytáčelo, že ti tři musí do všeho strkat nos. Proč to prostě nemůžou nechat být. Prostě to s Hermionou ukončil. Ona ho bude nenávidět a všichni budeme mít klid. Tak hrozně ho tahle situace vytáčela. Doslova doháněla k šílenství. Proklínal je v duchu, proklínal je za to, že mu to vůbec neulehčují. Když si uvědomil, jak na něj ti tři zírají, došlo mu, že to pohnojil, jak nejlépe mohl. Bylo mu jasné, že ho donutí říct, co se tu děje i kdyby měli použít zakázaný kletby.

Kývnul k jedné z opuštěných učeben, aby šli dovnitř. Vevnitř na sebe ještě chvíli zírali. Draco netušil, jak jim to má říct. Vůbec je do toho nechtěl zatahovat. Nakonec se zhluboka nadechl a spustil.

"Někdo mě naprášil. Někdo řekl mému otci, že se poslední dobou motám kolem Hermiony. Před prázdninami jsem se s otcem pohádal o jeho názorech na kouzelníky z mudlovských rodin. Jelikož sdílíme opačné názory. Od té doby semnou nepromluvil. Ovšem když se dozvěděl, že jde o Hermionu, o tvojí nejlepší kamarádku Pottere, rozhodl se udělat jistá opatření. Jelikož je smrtijed, je schopný všeho. Napsal mi, že jestli to s Hermionou neukončím, osobně se postará, aby skončila v rukouch pána zla. A že se prý postará o to, aby patřičně trpěla. Vím, jaký je můj otec krutý a nelítostný. A ještě se zmínil o tom, že mi našel manželku. Oznámil mi, že si musím vzít Astorii." dopověděl to a díval se do jejich překvapených tváří.

"Panebože." zakňučela Ginny.

"Kdo to ale mohl udělat?" ptal se Zabiny, ale to se Harry vyřítil z učebny někam pryč.

"Proč mám tušení, že ví moc dobře, o koho jde." řekl Blaise.

"To ne." zašeptala Ginny

"Jak mohl?" pokračovala a kluci se na ni nechápavě dívali.

"Kdo poslední dobou nemohl vůbec překousnout to že se spolu bavíte? Kdo kvůli tomu dělal Hermioně scény?" řekla spíše pro sebe. Než kluci stačili něco říct, byl Harry zpátky a vláčel někoho sebou.

"Harry co blbneš?" ptal se nechápavě Ron, když ho Harry strčil do dveří.

"Proč si to udělal?" zařval na něj Harry, a když se Ron rozhlédl po místnosti, došlo mu, o co tu jde.

"To si říkáš kamarád? Táhneš s Malfoem za jeden provaz?" křičel na Harryho.

"Ty idiote, víš, co si udělal?" tentokrát na něj křičela Ginny.

"Odsoudil si jí k smrti. Pokud nebudu dokonce svého život skákat tak, jak můj otec řekne tak je mrtvá." řekl chladně Draco a přešel k Ronovi.

Všem z toho hlasu naskočila husí kůže, dokonce i Harrymu a to se ho opravdu nebál. Aniž by někdo stačil zareagovat, dal Draco Ronovi pěstí.

Harrymu říkalo svědomí, aby kamarádovi pomohl. To samé řešila Ginny. Měla by pomoci svému bratrovi ale to co provedl Hermioně bylo neodpustitelné. Jak mohl něco takového udělat?

Oba dva bojovali se svým svědomím. Na jednu stranu jim bylo Rona líto ale na druhou stranu, byli na něj šíleně naštvaní.
Malfoy se do Rona pustil a nikdo ho nezastavil. Ron se chvíli bránil a snažil se Dracovi údery oplácet ale neměl proti němu šanci.

"To stačí." řekl Harry a snažil se ho od Rona odtrhnout. Blaise mu pomáhal, ale byl to pěkně tvrdý oříšek. Nakonec ho od něj odtrhly a odtáhli ho od něj o něco dál. To ale do místnosti nakráčela Hermiona.

Nikdo si nevzpomněl, že jako hlavní prefektka má dneska službu a musí projít hrad. Jaká shoda okolností, že zrovna touhle dobou musela jít kolem této učebny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | Web | 6. listopadu 2011 v 17:35 | Reagovat

Pááni! Nádhera, ale chudák Draco a Hermiona! :))
Jak já Rona nenávidím!

2 Hope Hope | 6. listopadu 2011 v 17:51 | Reagovat

tak tohle mi vyrazilo dech :-)ale jinak se mi to moc líbilo :-D těším se pokračování :-D

3 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 20:30 | Reagovat

V první řadě děkuji za věnování.A kapitolka byla krásná,ale jelikož si jí uveřejnila od tý předchozí tak dlouho (což ti samořzejmě nevičítám,plně tě chápu.mě taky trvá dost dlouho napsat povídku)tak mi některý souvislosti utíkají.Takže si to zítra asi přečtu celou tu povídku od začátku.Ale je to fakt nádherní.

4 jijííík jijííík | 7. listopadu 2011 v 0:10 | Reagovat

tak ta poslední věta mě úplně dostala :P XD

5 LuCc LuCc | E-mail | Web | 8. listopadu 2011 v 16:25 | Reagovat

[1]: děkuju =), ani nevím, proč zrovna jeho jsem udělala toho špatnýho, prostě mi nějak přišel pod ruku :D

[2]: děkuju, pokusím se pohnout zadkem =)

[3]: není zač to já děkuju :P

[4]:  díky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama